INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Netuším přesně, nakolik je Dani Filth vytížen v mateřských CRADLE OF FILTH či jak mocný pociťuje autorský přetlak, každopádně zpráva o jeho naskočení do lokální ipswichské kapely DEVILMENT mě před nedávnem celkem zaskočila. Měl jsem zkrátka za to, že špindírská kolébka je jeho jediným plným úvazkem, pro nějž mu už nezbývá čas na nic jiného. Zdání ovšem, jak vidno, klame, a Dani Filth jde přes jeho mrtvolu metalovému štěstí naproti.
Štěstí proto, že debutní album „The Great And Secret Show“ je albem snesoucím přísná posuzovatelská měřítka, plným hutného, černého heavy metalu s citem pro melodii a dramatično, jenž se na současné scéně rozhodně neztratí. Svou stavbou sice víc než cokoliv jiného připomíná právě CRADLE OF FILTH, a to dokonce i když si odmyslíte Daniho nezaměnitelný vokál, ale to je paradoxně nejspíš přesně to, co mu pomáhá stát tak zeširoka a pevně na vlastních nohou.
Když si totiž představíte třeba takové album „Thornography“ (spíše „heavy“, ale jinak velmi dobrý zásek v diskografii citované suffolkské veličiny), naleznete zde mnoho styčných bodů s prvotinou DEVILMENT. A to samozřejmě nejen těch hudebních, kroužících kolem pevně uchopené heavymetalové kytary, bohatých aranží a jemných provokací směrem k tvrdším hudebním žánrům, ale také těch koncepčních, do nebe vyvolávajících zaslíbenost v temnotě a gotické lascivnosti.
V jistém smyslu to nejspíš tahle kapela, která vznikla v Daniho anglickém sousedství teprve ke konci roku 2011, měla ve vínku, hrát a působit právě popsaným způsobem. A angažování slavného pěvce už tohle příznačné směřování jen dokonalo. Ale jak jsem říkal už v úvodu, tohle rozhodně není zbytečný podnik, a pro fanoušky Daniho vokálu a vůbec „temného“ metalu dokonce, jak metalový klasik praví, přímo povinnost.
Na ploše více než hodiny hracího času totiž přináší všechno, co správné strašidelné heavymetalové představení potřebuje. Hrůzyplný zpěv od nejrůznějších jeků, skřeků až po téměř standardní murmur, přehršli dokreslujících kláves a zvukových efektů, ale zároveň také pěkně promazané klasické kytarové riffy a řádně nadupané rytmy. Nejsilnější kousky se nacházejí hned zkraje alba („Summer Arteries“, klipovka s nesmírně poetickým názvem „Even Your Blood Group Rejects Me“, „Girl From Mystery Island“ nebo „Mother Kali“), nicméně ani dál po proudu jeho hracího času rozhodně nezbývá nijak moc místa pro sklouzávání do metalové mizérie. Tenhle dojem navíc skutečně pikantně dochutí velmi svojská coververze letitého hitu MIDNIGHT OIL „Beds Are Burning“ téměř na samý závěr.
Nebude to tedy rozhodně nic pro drsné novodobé metalové dřevorubce, ale takový metalový romantik, luštící booklety při skomíravém světle svíčky, ten si zde, na mou věru, přijde na své. Luciferovu hlavu na to!
Velká a zároveň tak trochu tajná přehlídka špindírského umění.
7,5 / 10
Dani Filth
- zpěv
Colin Parks
- kytara
Nick Johnson
- baskytara
Lauren Francis
- klávesy, zpěv
Aaron Boast
- bicí
1. Summer Arteries
2. Even Your Blood Group Rejects Me
3. Girl From Mystery Island
4. The Stake In My Heart
5. Living With The Fungus
6. Mother Kali
7. Staring At The Werewolf Corps
8. Sanity Hits A (Perfect) Zero
9. Laudanum Skull
10. The Great And Secret Show
11. Beds Are Burning
12. Psycho Babble
13. Even Your Blood Group Rejects Me (Motion Picture Soundtrack)
The Great And Secret Show (2014)
Dani FilC je šašek a obchodník v jednom. Nevynechá jedinou možnost, z čeho by něco káplo. Za posledních 15 let je to jediná ("skladatelsky") dobrá nahrávka na které se podílel. Je to takovej malej zakrslej upír (ha ha), co vysaje naši zemi od dobrých metalových hudebníků a použije je do svýho cirkusu. Naštěstí se mu tuhle desku svým "pěveckým uměním" nepodařilo úplně zadupat (botama z nosferatu shopu, ó).
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.